Co dělá pěstitel v prosinci?
Prosinec je měsícem, kdy nejen venkovní zahrada, ale i pokojové rostlinstvo je ve fázi odpočinku. To ovšem žádnému zahrádkáři nebrání, aby se nemohl i v prosinci těšit z péče o své oblíbené rostliny nebo z příprav na další vegetační sezonu. Ostatně to od Vánoc už nepotrvá dlouho a než se nadějeme, je tu čas výsevů.
Pokud jsme majiteli venkovní zahrady, můžeme zimní večery využít k rozmýšlení, co bychom příští rok chtěli na záhonech pěstovat. V tomto ohledu musíme uvážit nejen přání rodiny, ale i klimatické podmínky, případně možnosti pro skladování. Na základě toho si poté připravíme seznam osiv a hnojiv, popřípadě i chemických přípravků, které k tomu budeme potřebovat. Co se týče pěstování zeleniny, je prosinec vhodným obdobím pro plánování, jak pro zkušené pěstitele, tak i pro pěstitele začátečníky.
Kromě plánování budoucí zeleninové zahrádky je vhodné pomalu dokončovat vyvážení pařenišť a přehazování kompostu. Truhlíky pro jarní výsevy je vhodné vydezinfikovat. K tomu můžeme použít slabý roztok běžného desinfekčního přípravku, např. na chlorové bázi, jakým je třeba Savo.
Kdo na podzim včas zasel kapustu, kadeřávek nebo např. zimní salát, tomu už tato zelenina dorostla do velikosti, kdy ji bude moci sklízet. Růžičková kapusta a kadeřávek jsou velmi otužilé rostliny, ale se základními vědomostmi můžeme v tomto období pěstovat i další druhy zeleniny. Mrazuvzdorné jsou především vytrvalé druhy, které nepříznivé podmínky přežívají díky hlízám a kořenům, ze kterých při nejbližší příležitosti obrazí.
Na podzim a na začátku zimy je při dobrém počasí možné vysévat cibuli, ozimé odrůdy česneku a košťálovin, mrkev, petržel a pastinák. Přestože tyto druhy jsou mrazuvzdorné, v případě mrazů, kdy na záhonech neleží žádná sněhová pokrývka, se bez naší pomoci neobejdou. V takové situaci musíme k jednotlivým rostlinám nahrnout zeminu nebo kompost a záhon ještě obložit chvojím, suchým listím nebo slámou.
U pokojových rostlin je základem pro úspěšné zvládnutí zimního období dostatek světla. Místo, které poskytovalo ideální světelné podmínky v létě, může být na zimu příliš tmavé. Proto je v některých případech vhodné rostlinu přemístit.
Pokojové květiny však může být vhodné přemístit i z jiného důvodu. Tím důvodem je nevyhovující teplota. Většina pokojových rostlin by během zimy uvítala teplotu mezi 10 až 15 °C, což je v panelovém bytě těžko dosažitelné. Platí však pravidlo, že čím vyšší teplotě rostlinu v zimě vystavíme, tím více bychom ji měli vystavit světlu a tím častěji ji zalévat. Jinak je však častá a nadměrná zálivka dalším důvodem, proč pokojové rostliny v zimě chřadnou. Proto ji snižujeme postupně už od podzimu. Většině rostlin, kromě kaktusů, které v zimě téměř nezaléváme, stačí jen mírně vlhký substrát.
Nevhodné je během tohoto období pokojové rostliny jakkoliv hnojit, stejně jako je vyrušovat přesazováním nebo sestřiháváním. Se zvyšováním zálivky a přidáváním hnojiv počkáme až na začátek jara. Jaro je ideálním obdobím i z hlediska přesazování.
Mezi pokojovými rostlinami jsou však i druhy, které během zimy období odpočinku neprodělávají a mnohé v tomto období dokonce i vytváří květy. Je proto vhodné se s požadavky konkrétních druhů rostlin dobře obeznámit a rostlinám se v těchto požadavcích pokusit vyjít vstříc. Určitě se vám za to následně bohatě odvděčí v podobě krásných květů či dekorativních listů.
