Rakytník je jako léčivá rostlina nenahraditelný
Rakytník je nejen atraktivní svým vzhledem, ale díky jeho plodům, rozhodně patří mezi nejcennější léčivé rostliny vůbec.
Rakytník u nás patří k snadno pěstovatelným dřevinám. Rakytník řešetlákový, o kterém tento článek pojednává, je dřevina nejen s atraktivním vzhledem, ale i rostlina, jejíž plody mají příznivý vliv na lidské zdraví. Rakytník (Hippophae rhamnoides) je až 6 m vysoký opadavý keř. Patří do čeledi hlošinovitých (Elaeagnaceae) a přestože má původ v Rusku, pro své léčivé vlastnosti je dnes pěstován takřka po celém světě. K těmto vlastnostem patří např. zvýšení schopnosti odolávat infekcím a stresu, příznivý vliv na cévní, trávicí i dýchací soustavu. Plody rakytníku jsou významným zdrojem vitaminů A, skupiny B, C, D, F a K, minerálů a mnoha dalších biologicky aktivních látek, jako jsou různé druhy silic, olejů, tříslovin, organických kyselin aj. Díky tomu je rakytník jako doplněk stravy dobrou prevencí civilizačních chorob.
Semena vyséváme ideálně na jaře, ale můžeme i v průběhu celého roku. Před výsevem je nutné semena namočit do vody na 24 hodin a poté je nechat stratifikovat po dobu 2 měsíců v ledničce. Rakytník preferuje slunné stanoviště. Semena se sází do písčité až kamenité půdy. Rostlina je velmi odolná a snáší i zasolenou půdu. Jelikož se jedná o rostlinu dvoudomou, je lepší zasadit skupinku. Musí zde být zastoupeny samičí i samčí rostliny. Hloubka výsevu by měla být 1 cm. Semena klíčí poměrně rychle a první rostliny se začnou objevovat už během deseti dnů od výsevu.
Dospělé rostliny vydrží bez obtíží i déletrvající sucha, rostliny mladé je však potřeba pravidelně zalévat. To samé platí i pro schopnost odolávat intenzivnímu slunečnímu záření – zatímco starší rostliny jsou velmi odolné, sazenice je vhodné po určitou dobu přistiňovat.
Rakytník není náročný ani na půdní podmínky. Daří se mu na písčitých či kamenitých půdách i na svazích, které svým kořenovým systémem navíc dokáže zpevnit. Nejvíce se mu ale daří ve vzdušných půdách se střední propustností. Živinou, které by mělo být na stanovišti s rakytníkem dostatečné množství, je fosfor. Půdní reakce by měla být neutrální nebo slabě zásaditá, na pozemky s kyselejšími půdami je proto vhodné před výsadbou aplikovat vápenatá hnojiva. Do jisté míry snáší rakytník i zasolené půdy.
Období sklizně závisí na konkrétní odrůdě a na průběhu počasí. Plody bychom měli sklízet dřív, než plně dozrají. Zralé totiž praskají, čímž dochází k vytékání šťávy. S postupující zralostí navíc dochází i ke snižování obsahu léčivých látek.
Zralé plody šlechtěných odrůd jsou výborné i za čerstva. Nezkonzumované plody je možné uchovávat např. sušené. Z nich si můžeme později připravit třeba čaj nebo po rozemletí léčivou tinkturu. Plody lze také využít k přípravě různých sirupů, šťáv i likérů. Oblíbené je i jejich nakládání do medu. Způsobů, jak léčivou sílu rakytníku využít, je spousta, záleží jen na vás, jestli si myslíte, že stojí za to tuto rostlinu pěstovat a jestli některé z nich vyzkoušíte.
