Liliochvostec a jeho pěstování
Liliochvostec úzkolistý získal své pojmenování díky květenství, která vyrůstají na dlouhém stvolu. V angličtině zní název této rostliny foxtail lily, což znamená v doslovném překladu liščí oháňka (lilie). Liliochvostec je přezimující trvalka, která na jaře vytváří růžici zelených listů s namodralými pruhy, které mohou být až 100 cm dlouhé. Ze středu této růžice ke konci dubna začínají vyrůstat jednotlivá květenství.
Na konci května mohou květní stvoly dosahovat až dvoumetrové výšky. Na jejich vrcholu se nachází poupata, která postupně vykvétají. Jednotlivé květy jsou tvořeny světle růžovými případně až bílými okvětními lístky, které obklopují ve středu se nacházející výčnělek žluté barvy a výrazně oranžové tyčinky. Jednotlivé květy jsou poměrně malé, ale celkový pohled na stovky těchto kvítků, hojně navštěvovaných včelami, stojí za to.
Jak napovídá vědecký název (Eremurus robustus), je tato rostlina mezi okrasnými rostlinami skutečný obr. Tato vytrvalá exotická rostlina pochází z polopouští a suchých stepí hornatých oblastí Shan a Pamir, které se nacházejí ve střední Asii.
Pěstováníliliochvostce není náročné, ale má-li být úspěšné, je potřeba věnovat dostatek pozornosti výběru stanoviště. Klíčové jsou zejména dobré odvodnění, dostatek slunečního svitu v létě a nízké teploty v průběhu zimy.
Kořenový systém liliochvostce tvoří hlavní kořen a vedlejší kořeny, které jsou silné jako prst a jsou uspořádány do tvaru hvězdice. Liliochovostec nejintenzivněji roste na jaře. Období květu u liliochvostce úzkolistého trvá zhruba 3 týdny, v tomto období zaručeně upoutá pozornost každé návštěvy.
Vzhledem ke svému původu nepřekvapí, že si liliochvostec potrpí na dobře odvodněné půdy, jenž by však neměly být zcela suché. Liliochvostec pěstujeme z kořenových hlíz, které vysazujeme přímo na vhodná stanoviště od září do listopadu. Hloubka výsadby je pouze 5 cm, vrchol hlízy by totiž měl vždy zůstat nad povrchem půdy. Dno sadební jamky před výsadbou kořenů nejdříve pokryjeme drenážní vrstvou, tvořenou jemným štěrkem nebo ostrohranným pískem, která pomůže zabránit hnilobě kořenů. Během zimy a při deštivém počasí v létě je vhodné rostliny před nadměrnou vlhkostí chránit i dalšími způsoby.
Liliochvostec je citlivý na pozdní jarní mrazíky, které ho mohou částečně poškodit. Přestože rostliny později růst znovu obnoví, je tím obvykle poznamenána jejich velikost, která už není tak ohromující jako v letech bez poškození. Liliochvostec je přesto poměrně odolná rostlina a chráněné stanoviště není v jejím pěstování to nejdůležitější.
Úzké dlouhé listy už v průběhu kvetení žloutnou a zatahují se. V sousedství této okrasné trvalky je proto vhodné pěstovat jiné, spíš listem ozdobné rostliny, jako jsou vysoké trávy, nebo nízké jehličnany, aby trs zasychajících listů překryly.
Rostliny, kterým se dobře daří, lze dále vegetativně množit. Lze je množit i pomocí semen, pokud je necháme dozrát. Semena vyséváme na podzim do studeného pařeniště nebo chladného skleníku.
