Co pěstovat na zahradě v srpnu
V ovocné a zeleninové zahradě v srpnu pokračuje období sklizně. Srpnová sklizeň však v tomto roce vůbec nemusí být poslední. Raná zelenina je už sklizená, ale uvolněné záhony prázdné zůstávat nemusí neboť srpen je čas výsevů pozdní zeleniny.
Na volné plochy můžeme i v tomto období vysévat ředkvičky. Ředkvičky rostou velice rychle a lze je využít i do smíšených kultur. V tomto období vybíráme především odrůdy vhodné pro dlouhý den. Odrůdy nevhodné pro pěstování v období dlouhých dnů by nám mohly vybíhat do květu. Semena vyséváme přímo na stanoviště. Nejčastěji ředkvičky vyséváme do řádků vzdálených 15 cm a centimetrové hloubky. Aby porost nebyl přehoustlý, je vzešlé ředkvičky potřeba vyjednotit min. na 2,5 vzdálenost. Vzhledem k tomu, že semena ředkviček nepatří mezi vyloženě drobná, je možné je na 2,5 cm vzdáleností i vysévat. Jedná se sice o pracnější způsob výsevu, ale se stejným množstvím osiva tímto způsobem sklidíme vyšší množství větších bulviček, než když při jednocení hustých porostů. Ředkvičky by neměly přeschnout. V období sucha bychom jim proto měly každý týden dopřát zálivku v dávce alespoň 11 l na 1 m2. Na druhou stranu, pokud to se zálivkou přeženeme, rostliny budou na úkor bulev tvořit listy.
Na záhony uvolněné po rané zelenině je také možné vysévat hrách. Vysévat je možné všechny rané odrůdy hrachu dřeňového, cukrového i setého. Hrách dřeňový a hrách cukrový se liší v tom, že zatímco u dřeňového hrachu se sklízí pouze jádra, u cukrového jsou sklízeným produktem celé lusky. Semena hrachu vyséváme cca 3 cm hluboko do řádků vzdálených 30 až 40 cm. Při pěstování hrachu je také důležité poskytnout rostlinám oporu – může být tvořena např. z prutů nebo drátů.
Během srpna můžeme vysévat i kozlíček polníček. Je to nepříliš známý druh listové zeleniny, jehož listy se konzumují v čerstvém stavu (jako salát, jehož je chutnou alternativou s vysokou nutriční hodnotou). Jeho výhoda tkví právě v pozdním pěstování a dále, že není nutné ho předpěstovávat.
Srpen je také vhodný pro výsev špenátu určeného k podzimní sklizni. Semena špenátu vyséváme do 2 cm hloubky a do řádků vzdálených cca 20 cm. Během růstu nemá zvláštní požadavky na pěstování, stejně jako ředkvičky, hrách i polníček roste i špenát skoro sám. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat jen výběru stanoviště. Důležité je vyhýbat se pěstovaní v suchých půdách a na větrném stanovišti, vhodné jsou naopak humózní půdy s vyšším pH a dobrou zásobou živin. Ke hnojení můžeme použít kompost nebo kupovaná dlouho působící hnojiva. Špenát ze srpnového výsevu sklízíme seřezáváním listových růžic v září až říjnu.
Záhony s jahodníkem je třeba obnovovat jednou za čtyři roky, protože po této době jsou pěstované rostliny zpravidla již zamořeny virovými chorobami. Čas vhodný na jejich obnovu přichází právě v srpnu. Při výsadbě je důležité dbát na správnou hloubku. Hluboko zasazené rostliny totiž celý první rok nekvetou a vysoko vysazeným rostlinám pro změnu hrozí namrznutí kořenového krčku a zničení dané sazenice. Správná hloubka je taková, při které zůstává srdéčko (místo ve středu rostliny, odkud rostou mladé listy) těsně nad půdním povrchem.
Pozornost je v srpnu potřeba věnovat i rajčatům, paprikám a okurkám. Rostlině pravidelně kontrolujeme, zda nejsou napadeny plísněmi. Za nepříznivého počasí (teplo a vlhko) nebo při zjištění napadených částí rostlin, je třeba použít ochranné postřiky, otrhat napadené části, případně odstranit celé rostliny.
