Pórek a jeho pěstování

Pórek a jeho pěstování

Pór pravý (Allium porrum) je botanicky zařazován do zeleniny cibulové, ale na chuť je jemnější než cibule či česnek. Podle typického tvaru česneku setého (Allium sativum) a cibule kuchyňské (Allium cepa), bychom ho tam však těžko zařadili.

Pór původem pochází z Přední Asie, záznamy o jeho pěstování jsou staré přes čtyři tisíce let. Oblíbený byl pro svoje široké použití v teplé i studené kuchyni, ale i pro léčivé účinky obsažených látek: draslík, vápník, železo a fosfor, dále karoten, niacin (vitamin B3), vitamin C a E.

Pór je rostlinou dvouletou – v prvém roce naroste užitková část v mírné hloubce nebo na povrchu půdy, v druhém roce prorůstá do kvetení a uzraje mu semeno. Pokud ho nechceme pěstovat na semena, sklízí se v půlce svého životního cyklu. Pór, vytváří nad cibulovitým ztlustlým podzemním stonkem bohatou růžici plochých listů. Ty jsou bohatou zásobou výtečné dužniny. Listy obsahují řadu minerálních látek, vitaminů a esenciálních látek, které póru dávají typickou vůni a šťavnatost. Pór je náročnější na obsah živin v půdě a vydatnou (pravidelnou) závlahu, a to hlavně v počátcích růstu, chladnější oblasti mu však nevadí.

Vysazujeme ho po plodinách hnojených chlévskou mrvou (brambory, okurky), případně nešetříme dobře vyzrálým kompostem. Vyžaduje lehčí, hlinitopísčité až písčité půdy. Během vegetace přihnojujeme plnými hnojivy – superfosfátem, NPK i cereritem. Semena vyséváme od poloviny února do truhlíků, nebo od dubna přímo do řádků a později sazenice vyjednotíme na vzdálenost asi patnácti centimetrů. Předpěstované sazenice vysazujeme do hlubší rýhy. Přesadíme je v době, kdy jsou silné jako tužka, jemné kořeny jim zkrátíme na polovinu a nadzemní listy asi o dvě třetiny. Po výsadbě vydatně zalijeme. Než pořádně zakoření, potřebuje pór dostatek vláhy. Sílící sazenice postupně přihrnujeme zeminou, abychom docílili vyšší konzumní části.

Sázet letní nebo zimní?

Letní pór roste rychleji a je vyšší, dorůstá až do jednoho metru, delší je i konzumní (vybělená) část, je však slabší, v průměru kolem čtyř centimetrů. Zimní pór je kratší, ale silnější. Zimní pór má delší vegetační dobu – do konzumní zralosti roste přibližně dvě stě dnů, letní pór okolo sto padesáti dnů. Letní pór lze tedy sklízet už v červenci, ale spotřebovat ho musíme do prvních mrazů. Zimní pór můžeme postupně vyrývat od září. Co nespotřebujeme, můžeme nechat v záhonech: bez újmy na vzhledu i chuti přečká pórek i patnáct stupňů mrazu. Jediným problémem bývá vydobytí ze zmrzlého záhonu. Je však možné založit ho do pařeniště nebo skleníku, kde půda nepromrzá.

Nejhorším škůdcem je blanokřídlá moucha vrtalka pórová (Phytomyza gymnostoma). Klade vajíčka na rozmezí podzemní a nadzemní části. Z nich vylíhlé larvičky způsobují žír v pletivu a znehodnocují je. Pak se zakuklí a znehodnotí pór i desítkami pupárií. Účinnou ochranou je zakrytí póru netkanou textilií, pod niž moucha nevnikne. Tkanina musí být zahrnutá po celém obvodu záhonu a dostatečně volná, aby neomezovala rostliny v růstu. Je třeba zakrýt výsadbu s předstihem v dubnu a červenci. Proti vrtalce pór můžeme ošetřit postřikem přípravkem Decis EW 50. Postřik se musí po deseti dnech zopakovat. Je-li však půda již infikována přezimující generací škůdce, nepomůže ani zakrytí netkanou textilií. V takovém případě půdu dezinfikujeme.

Publikováno dne 2016-01-15 13125

Podobné články

Jaké jsou Vaše nejoblíbenější jarní květy?

Nezapomeňte na včasný výsev podzimních cibulovin

Pozor na škůdce a nemoci cibulovin

Z chorob napadajících cibuloviny rozlišujeme virové, bakteriální a houbové.

Jaké cibuloviny by vám v zahradě neměly chybět?

Cibuloviny kvetoucí na jaře se vysazují od poloviny září a v průběhu října.

Jaké cibuloviny by vám v zahradě neměly chybět?

Cibuloviny stačí jednou vysadit a krásou svých květů vás mohou těšit několik dalších jar.

Jaké cibuloviny by vám v zahradě neměly chybět?

Včas vysazená cibulka si do zimy vytvoří dostatečně husté kořeny a na jaře pokvete v plné kráse.

S postupujícím podzimem nastává...

Říjen je pro zahradníky plný práce.

Menu