Otázky a odpovědi o osivech a pěstování

Při výběru semen je důležité zohlednit místo pěstování, množství slunce, dostupný prostor a dobu sklizně. Jiná osiva jsou vhodná do skleníku, jiná na venkovní záhon a další na balkon nebo terasu. U zeleniny sledujte také ranost odrůdy, výšku rostliny, velikost plodů a odolnost vůči chorobám.

Kvalitní osivo pochází od ověřeného výrobce, má uvedený název odrůdy, datum použitelnosti, počet nebo hmotnost semen a doporučený postup výsevu. Důležitá je také správná skladovatelnost a vysoká klíčivost. Semena uchovávejte v suchu, chladu a mimo přímé sluneční světlo.

Termín výsevu závisí na konkrétní rostlině. Papriky, chilli papričky, lilky a některé druhy rajčat se předpěstovávají již od ledna nebo února. Většina zeleniny se vysévá od března do května. Ředkvičky, saláty, špenát nebo polníček lze vysévat opakovaně během sezony.

Semena vysévejte do jemného výsevního substrátu, který je lehký a dobře propustný. Hloubka výsevu se obvykle řídí velikostí semene. Velmi drobná semena se často pouze přitlačí na povrch, větší semena se zakryjí vrstvou substrátu. Po výsevu udržujte substrát rovnoměrně vlhký, ale ne přemokřený.

Nejčastější příčinou neúspěšného klíčení bývá příliš hluboký výsev, nízká nebo naopak vysoká teplota, přemokření substrátu, vyschnutí nebo nedostatek světla. Některé druhy rostlin potřebují ke klíčení světlo, jiné tmu. Důležité je vždy respektovat doporučení uvedené u konkrétního osiva.

Doba klíčení se liší podle druhu rostliny. Ředkvičky nebo saláty mohou vyklíčit během několika dnů, rajčata obvykle za 7 až 14 dní a papriky někdy až za 2 až 4 týdny. Klíčení výrazně ovlivňuje teplota, vlhkost a stáří osiva.

Pro výsev je vhodný speciální výsevní substrát s jemnou strukturou a nižším obsahem živin. Běžný zahradní substrát může být pro mladé rostliny příliš hrubý nebo výživný. Výsevní substrát by měl dobře držet vlhkost, ale zároveň umožňovat přístup vzduchu ke kořenům.

Teplomilné druhy, například rajčata, papriky, lilky nebo celer, je vhodné předpěstovat doma nebo ve skleníku. Mrkev, hrách, fazole, ředkvičky, špenát nebo některé saláty se většinou vysévají přímo na záhon. U každého druhu záleží na délce vegetační doby a odolnosti vůči chladu.

Označení F1 znamená, že jde o první generaci křížence dvou vybraných rodičovských linií. F1 hybridy bývají vyrovnané, výnosné a často odolnější vůči chorobám. Semena získaná z jejich plodů však nemusí v další generaci zachovat stejné vlastnosti.

Hybridní odrůdy F1 jsou vyšlechtěné pro přesně dané vlastnosti, například vysoký výnos, jednotnost nebo odolnost. Nehybridní odrůdy lze zpravidla dále množit z vlastních semen a jejich potomstvo si lépe zachovává vlastnosti původní odrůdy.

BIO semena pocházejí z ekologického zemědělství a jsou vypěstována podle pravidel ekologické produkce. Při jejich pěstování nejsou používány běžné syntetické pesticidy a průmyslová hnojiva. BIO označení se vztahuje ke způsobu produkce osiva, nikoliv automaticky k výsledné úrodě.

Začátečníkům doporučujeme nenáročné a rychle rostoucí druhy, například ředkvičky, saláty, hrách, cukety, fazole, měsíček, lichořeřišnici nebo bazalku. Vhodné jsou také odrůdy označené jako odolné, rané nebo vhodné pro pěstování v nádobách.

Na balkoně lze úspěšně pěstovat keříčková rajčata, chilli papričky, saláty, ředkvičky, bylinky, jahody, hrášek nebo zakrslé odrůdy zeleniny. Při výběru sledujte označení balkonová, kompaktní, zakrslá nebo vhodná do nádob.

Substrát by měl být po výsevu stále mírně vlhký. Zalévejte jemným rozprašovačem nebo opatrně spodem, aby se semena nevyplavila. Přemokřený substrát může způsobit hnilobu semen nebo padání mladých rostlin.

Pokud jsou semena vyseta hustě do společné nádoby, je vhodné mladé rostliny po vytvoření prvních pravých listů přepíchat do samostatných květináčů. Rostliny získají více prostoru, světla a vytvoří silnější kořenový systém.

Teplomilné rostliny se vysazují ven až po odeznění rizika jarních mrazů, obvykle ve druhé polovině května. Před výsadbou je vhodné sazenice několik dní postupně otužovat a zvykat je na venkovní teplotu, slunce a vítr.

Nepoužitá semena uchovávejte v původním uzavřeném obalu na suchém, chladném a tmavém místě. Vyhněte se vysoké vlhkosti a častým změnám teplot. Správně uložená semena si mohou zachovat klíčivost několik let, záleží však na konkrétním druhu.

Semena mohou klíčit i po uvedeném datu, jejich klíčivost však postupně klesá. Před výsevem lze provést jednoduchou zkoušku klíčivosti na navlhčené vatě nebo papírové utěrce. Pokud vyklíčí jen malé procento semen, je vhodné vysévat hustěji nebo pořídit nové osivo.

Počet semen závisí na druhu rostliny, velikosti záhonu a deklarované klíčivosti. U předpěstování je vhodné vysít o něco více semen, než kolik potřebujete rostlin. Po vyklíčení lze ponechat nejsilnější sazenice a slabší rostliny odstranit.

Při výběru rajčat rozhoduje především způsob pěstování a využití plodů. Na balkon jsou vhodná keříčková a zakrslá rajčata, do skleníku tyčkové odrůdy a pro venkovní záhon rané a odolné kultivary. Vybírat můžete také podle velikosti plodů, například cherry, koktejlová, masitá nebo rajčata vhodná na omáčky.

Papriky vybírejte podle pálivosti, velikosti plodů a místa pěstování. Sladké papriky jsou vhodné k přímé konzumaci, beraní rohy k nakládání a chilli papričky pro milovníky pálivých chutí. V chladnějších oblastech je vhodnější pěstování ve skleníku nebo fóliovníku.

Ve stínu nebo polostínu se dobře daří listové zelenině, například salátům, špenátu, rukole, polníčku nebo mangoldu. Pěstovat lze také petržel, pažitku, mátu a některé další bylinky. Plodová zelenina, například rajčata nebo papriky, potřebuje více přímého slunce.