Jak si vypěstovat květinovou louku ze semínka?
Semena květnatých luk vyséváme ideálně na jaře či na podzim. Louku zakládáme stejně jako trávník. Osivo nejdříve rovnoměrně rozházíme a mělce zapravíme do půdy. Pouze lehce uhrabeme. Doporučujeme lehce uválcovat.
Osivo jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Počáteční růst rostlin je pomalý, proto kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a následným odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečení tedy pomáhá podporovat druhovou pestrost lučních květů.
Hned v prvním roce výsevu je nutné porost častěji sekat, asi 4–6 cm nad zemí. Od druhého roku sečeme 1–3 krát do roka. Ideálně vždy, když přestává odkvétat.
Upozornění:
Nepřisévejte jiné osivo do založené loučky. Zcela určitě by totiž luční květy potlačily.
Doporučený výsevek:
- ruční setí .......... 2 g na 1 m2
- setí strojovou sečkou .......1 g na 1 m2
Luční květiny 80 %
bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 2,5
čertkus luční (Succisa pratensis) – 1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 5
chrpa parukářka (Centaurea pseudophyrgia) – 2
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) – 0,2
jetel horský (Trifolium montanum) – 2,5
jetel luční (Trifolium pratense) – 1,5
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 3
jitrocel prostřední (Plantago media) – 0,3
kmín kořenný (Carum carvi) – 5
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,5
kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) – 0,2
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 5
koprník štětinolistý (Meum athamanticum) – 2
krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 3
kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – 0,6
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) – 0,5
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,5
mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – 2
náprstník červený (Digitalis purpurea) – 0,3
olešník kmínolistý (Selinum carvifolia) – 0,5
oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) – 0,5
orlíček obecný (Aquielgia vulgaris) – 2
prvosenka jarní (Primula veris) – 0,5
pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) – 0,5
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) – 0,1
rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) – 5
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 23
silenka nadmutá (Silene vulagris) – 4
sléz pižmový (Malva moschata) – 4
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1
starček přímětník (Senecio jacobaea) – 0,1
svízel bílý (Galium album) – 2,5
svízel syřišťový (Galium verum) – 3
šalvěj luční (Salvia pratensis) – 2,5
štírovník bažinný (Lotus uliginosus) – 0,5
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 2
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 0,5
třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) – 0,35
upolín evropský (Troliius europseus) – 0,05
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2
vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium) – 0,1
zvonek karpatský (Campanula carpatica) – 0,2
zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,2
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,2
Traviny 20 %
bojínek luční (Phleum pratense) – 2
kostřava červená (Festuca rubra) – 5
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2
lipnice luční (Poa arvensis) – 3
lipnice širolistá (Poa chaixii) – 0,2
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 1,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 4
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,8
smilka tuhá (Nardus stricta) – 1
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 2,5
válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) – 3
Některá semena mohou být v případě potřeby nahrazena podobnými.
