Lahodné plody čerimoji můžete sklízet i vy
Že slyšíte název čerimoja poprvé? To nejste výjimkou, o čerimoje u nás dosud slyšel jen málokdo. Čerimoja je totiž jednou z exotických rostlin, jejichž plody se k nám teprve dostávají. Pokud vás však následující článek osloví, už se nebudete muset omezovat na plody nabízené v našich supermarketech. O plodech této rostliny se totiž říká, že jsou nejlahodnější na světě a vy je nyní budete moct sklízet přímo ve svém obýváku.
Čerimoja (Annona cherimola) je ovocná plodina pocházející z oblasti jihoamerických tropů. Stejně jako graviola (anona ostnitá) nebo pawpaw (muďoul, indiánský banán), o jejíchž pěstování jsme psali již dříve, i ona patří do čeledi láhevníkovitých (Annonaceae). Díky tomu, že jsou tyto rostliny navzájem příbuzné, můžeme u čerimoji předpokládat i podobně chutné plody. Plody anon jsou totiž obecně považovány za jedny z nejchutnějších ovocných plodů exotických krajů. Charakteristická je pro ně bílá až narůžovělá barva dužiny a velmi jemná chuť a vůně. Plody anony se konzumují bez semen, která jsou ve větším množství jedovatá. V době zralosti mají krémovitou konzistenci, proto je vhodné je vyjídat např. lžičkou.
Čerimoja je vytrvalá stálezelená rostlina. Roste do podoby keře nebo stromu a v oblastech svého přirozeného výskytu může dosahovat výšky tří až devíti metrů.
Čerimoja se rozmnožuje převážně semeny. Před výsevem se doporučuje semena zhruba na dva měsíce umístit do ledničky. Semena čerimoji poté vyséváme jemně pod povrch rašelinového substrátu. K výsevu jsou vhodné hliněné květináče, do kterých semena vyséváme jednotlivě a výsev umístíme na stanoviště mimo dosah přímého slunce. Teplotu udržujeme v rozmezí 25 až 30 °C a zaléváme pravidelně tak, aby byl substrát stále vlhký, ale ne přemokřený.
Čerimoju je možné pěstovat v bytech, nejvhodnější je stanoviště s rozptýleným světlem nebo v polostínu, přímé slunce čerimoja nemá ráda. Přes léto je možné rostliny dočasně přemístit na zahradu nebo na terasu, slunečnímu záření je však potřeba rostliny adaptovat postupně. I venkovní stanoviště by přesto mělo být před přímým sluncem chráněné.
V zimě je potřeba čerimoju umístit do chladnějšího prostředí. Vhodná teplota je 10 až 15 °C, ale i ochlazení pod 18 °C má na úspěšnost přezimování velký vliv. V zimním období zaléváme jen velmi málo a vůbec nehnojíme. Během přezimování může dojit k částečnému opadu listů, to už ale rostliny začínají kvést a vstupují tak do dalšího vegetačního období.
Z hlediska přesazování je nejvhodnějším obdobím doba vegetačního klidu. Období opadu listů je zas nejvhodnější pro případný řez a tvarování. Řezem cca o jednu třetinu zkracujeme příliš dlouhé větve. Je přitom třeba mít na paměti, že nové výhony vyrostou právě z jizev po opadu listů.
Na plody z vlastních rostlin si budete muset sice chvíli počkat, ale určitě nebudete zklamáni. Jelikož samičí a samčí pohlavní orgány na jedné rostlině zpravidla nedozrávají synchronizovaně (květy jsou nejdříve samičí a pak samčí), je vhodné pojistit úrodu umělým opylením. Při opylování přenášíme pyl ze starších květů na blizny nově rozvitých květů. Protože plody nemají dlouhou trvanlivost a jsou náchylné na otlačení, sklízíme je nedozrálé a než si na nich smlsneme, necháme je několik dnů dozrát.
Šťavnatá dužina s krémovou konzistencí voní po malinách, jahodách, broskví a mangu a chutí připomíná smetanové karamely s medem a banánovou příchutí. Obsahuje velké množství vlákniny, provitamín A, vitamin C, fosfor, vápník a až 20% hroznového cukru.
Z čerimoji si můžeme připravit smoothie, džus nebo zmrzlinu. Skvěle se hodí do ocovných salátů a různých dezertů. Tepelně se z čerimoji dá připravit lahodný džem.
Ne nadarmo se říká, že čerimoja je nejlahodnější ovoce na světě.
