Salát na sto způsobů (1.)
Konzumace salátů napomáhá procesu trávení – jejich velkou část totiž tvoří rostlinná vláknina a hořčiny, které ho podporují. Obsahují také prospěšnou kyselinu listovou, významné je i zastoupení železa a vápníku. Salát by tak měl být denní součástí jídelníčku. Vzhledem k jeho rozmanitosti se nikdy neomrzí.
Všem odrůdám se bude dařit v humózních, živných půdách – zásadní je dostatečná půdní i vzdušná vlhkost. Salát lehce okopáváme, nenecháme ho zaplevelit. Salát je náchylný na podehnívání, sazenice sázíme mělce, aby saláty volně vlály ve větru. Závlaha je také důležitá, zaléváme mezi řádky, nikdy ne na rostliny. Je možný i přímý výsev salátu a pozdější vyjednocení.
Salát hlávkový je jedna z nejstarších a nejpěstovanějších listových zelenin. Do celého světa se rozšířil ze Středozemí. Je bohatý na vitamíny, draslík, hořčík, železo, vápník, vlákninu, bílkoviny a vysoce ceněnou kyselinu listovou. Konzumace salátu má opravdu velké benefity pro naše zdraví. Pomáhá snížit hladinu cholesterolu v těle nebo funguje dokonce jako prevence proti potížím s pamětí.
Salát listový se od hlávkového salátu liší tím, že nevytváří hlávky, ale bohaté listové růžice s jemnými listy. S oblibou jej konzumovali již lidé ve starověké Persii, odkud se rozšířil nejdříve do Řecka a poté do celého světa. Existuje mnoho odrůd listových salátů, které se odlišují tvarem listů a jejich barvou. Výhodou listového salátu je, že jej můžete pěstovat celoročně ve skleníku a pařeništi.
Pěstování salátů není náročné. S předpěstováním můžete začít již v lednu a únoru. V březnu a dubnu je možné předpěstované sazenice přesunout na venkovní záhon, kde volíme spon 25 x 30 cm. Nezapomeneme salátu dopřát dostatečnou zálivku.
