Je tu období padání listí
Letní sezóna nám skončila a je tu období podzimu. To ale neznamená, že by na zahrádkách nebylo co dělat!
Místo fitka ryjte záhony, je to namáhavá práce, při které spálíte spoustu kalorií. Hlubokým rytím připravíte plochy pro zeleninové a trvalkové záhony, jež založíte až na jaře. Hrubé hroudy dobře chytají zimní vláhu, zbavíte se části plevelů, a půdu navíc provzdušníte. Na podzim je vhodné připravit také plochu pro budoucí trávník, a to včetně terénních modelací, jestliže je máte v plánu. Okrasné trávy před zimou svažte, aby se lépe vypořádaly se zimou. Většina trav ze stepí a vyhovují jim podmínky trochu odlišné od zdejších, nízké teploty jim nijak zvlášť nevadí, špatně ale odolávají zimní vláze, kterou ze své domoviny neznají. Na zimu se musí tedy svázat a okolí trsu přikrýt např. vysokou vrstvou listí.
Některé skalničky a další zahradní rostliny pocházející z podobných podmínek mají i podobné nároky, ze známějších je to např. liliochvostec (Eremurus). Před výsadbou si pomůžete přípravou stanoviště – dobré odvodnění a vysoká vrstva drenáže pod kořeny. Máte-li v zahradě okrasné jezírko, před spadaným listím ho ochrání volně přetažená síť. V listopadu síť sejměte a listí vysypejte na kompost, aby se nezačalo ve vodě rozkládat. Pokud není jezírko hlubší než 80 cm, což se považuje za bezpečnou nezámrznou hloubku, vyndejte z něj před zimou i koše s choulostivými rostlinami, např. lekníny. Při prvních mrazících nemusíte ihned vylévat sudy na zalévání, teploty pár stupňů pod nulou je nepoškodí. Nashromážděnou dešťovou vodou postupně zalévejte čerstvě vysazené stromky, živý plot, růže i starší ovocné a jehličnaté stromy. Vodu nevylévejte nikdy na záhon najednou, desítky litrů vody by jen rozbahnily půdu a rostliny by je stejně nestačily kořeny přijmout.
Máte-li na zahradě ořech, ale při sklizni jste narazili na hodně černých ořechů s pevně přischlým obalem, je váš ořešák nakažen houbovým onemocněním – antraknózou. Nakažení je dáno hlavně průběhem počasí, ale také malým osluněním příliš hustého stromu. Na jaře ho je proto nutné prořezat. Nyní se zaměřte jen na úklid listí v okolí. Pokud jsou skořápky ořechů slabé a spojovací šev je špatně uzavřený, značí to nedostatečný obsah vápníku v půdě. Prostor pod korunou ořešáku tedy povápněte dolomitickým vápencem, aby se vápník dostal se zimní vláhou do půdního profilu a ke kořenům.
Pokud jste nakoupili zásobu brambor na zimní uskladnění, vysypte je z pytlů a rozdělte do přepravek podle velikosti. Při tom samozřejmě vytřiďte i hlízy napadené hnilobou, ty mechanicky poškozené a přeseknuté. Shnilé kusy ihned zlikvidujte. Před uskladněním prohlédněte i cibuli a česnek – zběžně zkontrolujte pohmatem krčky a pevnost cibulí. Ty měkké okamžitě vyhoďte, nehodí se ani ke kuchyňskému zpracování.
Zazimujte choulostivé nádobové rostliny. Do bezmrazé místnosti uklízejte jen rostliny ze subtropických oblastí, jako např. oleandr, durman a olivovník. Rostliny z našich klimatických pásem mohou klidně zůstat přes zimu venku. Chraňte pouze jejich kořeny, které jsou v nádobách vystaveny výrazně horším podmínkám než ve volné půdě. Nádoby obalíme izolací a kořeny chraňte nastýlkou, vhodné je i podložení nádob prkýnkem, aby do nich chlad neprostupoval od země. Rododendrony, bobkovišně a jiné stálezelené rostliny s velkými listy, chraňte navíc zástěnou před mrazivým větrem a sluncem, které jejich listy mohou poškodit (stačí i obyčejná netkaná textilie, kterou přes keře přehodíte). V bezmrazých dnech stálezelené rostliny mírně zalévejte, abyste jim nahradili ztráty vody transpirací.
