×
Hledat v našem blogu

Jsou krásné i v zimě a nenáročné na pěstování - máčky

Exoticky působící rostliny, máčky (Eryngium alpinum), patří stejně jako bělotrn mezi trvalky. Vytváří květenství modrých až levandulově modrých bodlákovitých květů okrouhlého až válcovitého tvaru, rozkvétajících koncem léta. Hodí se do trvalkového záhonu i do skalnatých partií zahrady, výborně se osvědčuje do suchých vazeb. Máčku oceňují také včelaři, je totiž významnou medonosnou rostlinou.

Rod těchto rostlin nabízí rozmanité druhy a kultivary, jedno však mají společné: ostnité, někdy ztuha ostnité listy a listeny, které mohou vybíhat v koncový osten (tyto ostny rostlinu chrání před spásáním zvěří).

Máčky vyžadují plné slunce, aby se jim dobře vybarvily listy. Na místě, kde tyto rostliny podobné bodlákům chceme pěstovat, musí mít zemina schopnost uchovat si vláhu, ale jen do té míry, aby v zimě nezůstala přemokřená. Zimní mokro máčky spolehlivě zahubí. Do suché písčité půdy je před výsadbou ideální přimíchat bohatou dávku organické hmoty, těžkou jílovitou půdu vylehčíme listovkou, hrubým pískem a drobným štěrkem. Většina druhů, kvůli dlouhému kůlovitému kořenu, netoleruje anebo špatně snáší přesazování. Uvážlivým výběrem stanoviště tedy předejdeme potížím, které by při něm mohly nastat.

Máčku lze velmi dobře pěstovat výsevem ze semen, nejvhodnějším obdobím je březen až květen. Osivo vysejeme do bedniček do prosáté písčitohlinité zeminy a umístíme do pařeniště, skleníku nebo třeba za okno. Podmínkou pro vyklíčení semen je pravidelné vlhčení výsevů, substrát nesmí přeschnout. Po nasazení prvního pravého listu je dobré mladé rostliny rozsadit po jedné do samostatných květináčků. S výsadbou na konečné stanoviště počkáme do jejich důkladného zesílení a zakořenění. Rostliny nemulčujeme, ani nehnojíme, prosperují spíše na chudších půdách. Nadbytek živin by vedl k vytáhlému růstu a oslabení imunity rostlin.

Nejčastěji pěstovanými druhy jsou:

Máčka obrovská (Eryngium giganteum) - patří k nejnápadnějším druhům. Pěstujeme ji jako dvouletou rostlinu. Na stanovišti s ideálními podmínkami k růstu se snadno udržuje samovýsevem.

Máčka alpská (Eryngium alpinum) - je krátkověká trvalka s bílými či modrými kvítky v cylindrických květenstvích obklopených hustě střapatým věncem dlouhých listenů. Má modré lodyhy dorůstající výšky asi 70 cm a šířky asi 40 cm).

Eryngium eburneum má zelenkavé kvítky uspořádané do kouliček. Velmi zdobná je i růžice ostře zubatých, štíhlých listů. Patří však k druhům, které na zimu musíme přenést do bezmrazé místnosti.

Eryngium bourgatii nemá mnoho listenů, jsou úzké, téměř bílé se zelenými špicemi. Při pohledu shora připomíná hvězdy. Kožovité listy zdobí stříbřitá žilnatina. Díky kompaktnímu vzrůstu se nejlépe hodí do skalek.

Tag: Zahrada
Podobné články

Menu

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se