I v našich podmínkách lze pěstovat tropické a subtropické rostliny (2)
Olivovník
Odolný dekorativní keřík (stromek), vhodný i do chladnějších bytů. Dá se tvarovat řezem podobně jako bonsaj. Může se ponechat růst do keříku nebo si jej zapěstovat do atraktivního stromku.
Olivovník patří mezi nejstarší kulturní stromy. Původem je z Afriky, oblasti Sahary, odkud se rozšířil do Řecka a ostatních zemí. Jde o stále zelený keř nebo pomalu rostoucí strom, který lze pěstovat i v bonsajové podobě. Listy jsou úzké, kožovité, na povrchu šedozelené, na spodní straně stříbřitě šedé až bělavé barvy, zdobí celou rostlinu a postupně se obměňují.
Hlavně na jaře rostlina vyžaduje dostatečnou závlahu, ale i po celou dobu vegetační aktivity, ne však přemokření. Přes léto rostlinu přihnojujeme univerzálním hnojivem 1x za 14 dní. Půda by měla být lehká propustná (zahradnický substrát s přídavkem písku). S úspěchem je možné pěstovat olivovník i v nádobách. Přes léto rostliny v nádobách můžeme vynést na balkón nebo do zahrady. Přes zimu olivovník umístíme do chladné světlé místnosti. Je-li správně ošetřován, brzo zaplodí, v našich podmínkách se však pěstuje spíše jako rostlina okrasná listem, než pro plody.
Vavřín (Laurus nobilis)
Jinak také bobkový list, známé koření. Budete-li si tento keřík sami pěstovat, čerstvé listy si pak můžete dopřávat po celý rok.
Je to stálezelený keř nebo stromek. Ve volné přírodě roste v Malé Asii, na pobřeží středozemního moře a v jižní Evropě a dosahuje výšky 2 - 4 m, výjimečně až 8 m. U nás rostlinu pěstujeme jako přenosnou. V nádobě a doroste do velikosti okolo 150 cm. Vytvarovat ho můžeme do keře nebo stromečku. Listy jsou kopinaté, kožovité, tmavě zelené barvy, po rozemnutí silně a příjemně voní, květy jsou malé, bíložluté, jako višeň velké, kulaté nebo oválné, semeno je obaleno tmavou pokožkou. Na půdu není vavřín náročný, dobře snáší i vápenaté půdy. Vyzrálé starší keře odolají i krátkým 5-ti stupňovým, někdy i vyšším mrazům. Dobře regeneruje a snese i hluboký řez. Využíváme jeho listy (bobkový list), které obsahují etherické oleje, třísloviny a pektin. Množit lze semenem, odkopky i řízkováním. Od května ho můžeme letnit, nejdříve na 14 dní do polostínu, později snáší plné slunce. Přes zimu necháváme vavřín v chladné místnosti, na chodbě, případně ve světlém sklepě. Při správném hnojení rostou rostliny dobře. Hlubší řez provádíme na jaře (březen). Sazenice rostlin zasaďte ihned do květináče nejméně o 15 cm v průměru, v létě během vegetace pravidelně zalévejte a několikráte přihnojte kombinovaným hnojivem. Na zimu zálivku omezíme jen tak, aby kořenový bal úplně neproschl. Každoročně keře přesazujte do větších květináčů.