Neunáhlete se se sklizní zeleniny

Neunáhlete se se sklizní zeleniny

Zdroj čerstvých vitaminů v zimě? Představíme vám několik druhů zeleniny, kterou můžete mít na záhonu celou zimu, bez potíží odolá mrazům a můžete ji sklízet, kdykoli se vám zachce. Některé rostliny to mají přímo v názvu – i v období mrazů se sklízí například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníček, ale nejoblíbenější a nejpěstovanější je kadeřávek, pór a růžičková kapusta.

Černý kořen (Scorzonera hispanica L.) je významná zelenina zimního období, známá také pod názvem „hadí mord španělský“. Chutí se černý kořen podobá chřestu, ale daleko jej předčí svými dietetickými vlastnostmi. Zelenina vytváří asi 30 až 40 cm vysoké listové růžice dlouze kopinatých tmavozelených listů, v zemi narůstají tmavě hnědé, válcovitě pravidelné kořeny silné okolo tří centimetrů a dlouhé více než čtvrt metru. Kořeny jsou velmi křehké, a když je zlomíme, roní z krémové dužniny lepkavé latexové mléko. Dařit se mu bude v dobře propracované půdě na slunci, nevhodné jsou kamenité půdy.

Semena vyséváme od konce března a můžeme ho pěstovat i jako víceletou kulturu. U nás se k pěstování nabízí odrůda ´Libochovický´. V druhém roce rostliny vykvétají žlutými úbory a z nich můžeme sklízet semena, která bychom měli vysít hned následnou sezonu, protože osivo ztrácí brzy klíčivost. Časté a menší dávky vody spíše podporují deformaci kořenů. Z důvodu délky a křehkosti kořenů je vhodnější pěstovat jej v lehčích půdách a na hrůbcích, neboť jinak se ze zamrzlé půdy špatně doluje. Sklizeň probíhá zpravidla od září až do jara. Na zimu stanoviště zakryjeme slámou nebo listím, abychom mohli kořeny dobývat i v zimě. Černý kořen je velmi výživnou a hodnotnou zeleninou. Obsahuje jen nepatrné množství cukru a místo škrobu pouze polysacharid inulin, ocení ho tedy i diabetici. Je cenným zdrojem vlákniny, organických kyselin, minerálů a vitaminů – má vysoký obsah draslíku, a proto je vhodný i pro posílení srdeční činnosti; významný je obsah sodíku, hořčíku, železa a fosforu. Jeho konzumace je vhodná při dně a revmatických chorobách, podmíněných kyselinou močovou.

Kozlíček polníček (Valerianella) je chuťově podobný hlávkovému salátu, ale je mnohem výživnější a bohatší na vitaminy. Na rozdíl od něj, se dá pěstovat a sklízet i v zimě, dobře odolává mrazu. Můžete zkusit odrůdu ´Vít´, ´Elan´ nebo ´Verte De Cambrai´. Většinou jej vyséváme v druhé polovině sezony pro pozdní sklizeň, kdy už je čerstvé listové zeleniny méně. Polníček vyséváme na slunné záhony s propustnou půdou, vyhnojenou organickým hnojivem. Budeme-li vysévat polníček od začátku do poloviny jara, pak koncem léta a nakonec ještě v polovině podzimu, máme zaručenou sklizeň čerstvých listů. Chceme-li však polníček jen na zimu, vysejeme ho koncem léta nebo na podzim. Ve velmi mrazivých zimách je dobré ho chránit sklem nebo netkanou textilií, aby zbytečně netrpěl nízkými teplotami. Obsahuje velké množství vitaminu C (více než citron!) a také vitaminů A a E a betakarotenu; z minerálních látek je výrazně zastoupeno železo, ale i hořčík, draslík, vápník a kyselina listová. Polníček je vhodný pro posílení imunity, jeho požívání podporuje krvetvorbu a aktivuje látkovou přeměnu v buňkách, pomáhá také zvyšovat odolnost proti stresu, zlepšuje soustředění i výkonnost a celkově posiluje duševní vitalitu.

Publikováno dne 2020-12-14 Zelenina 154

Podobné články

Letničky jsou na pěstování nenáročné

Jak založit tradiční letničkový záhon?

I na podzim může být zahrada rozkvetlá

Jaké květiny vysadit, aby nebyla zahrada na podzim barevná jen díky listnatým stromům?

Pěstování kaktusů není...

Ozdobte svůj byt těmito nenáročnými rostlinami

Vysejete-li nyní špenát, brzy z jara...

Pro jarní sklizeň nastal čas výsevu právě nyní.

Pěstování česneku není...

Před vlastní výsadbou rozdružte cibule česneku na stroužky.

Menu