Některé zeleniny mohou zůstat na záhonu přes celou zimu

Některé zeleniny mohou zůstat na záhonu přes celou zimu

Čerstvou zeleninu tak můžete mít ze záhonu po celé období, bez potíží totiž odolají mrazům a můžete je sklízet, kdykoli se vám zachce. Které to jsou? Během zimního období se sklízejí například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníčekNejoblíbenější a nejpěstovanější je ale kadeřávek, pór a růžičková kapusta. Svou otužilostí, díky níž je možné ho sklízet i v zimě, ale i svým vzhledem (díky svým mechovitě zkadeřeným listům je velice dekorativní), je výjimečný kadeřávek.

Kadeřávek je blízkým příbuzným kapusty a pěstuje se již od starověku. Staročeština ho nazývá jménem jarmuz. Kromě zeleného jsou navíc vyšlechtěny i modročervené, červenohnědé a pestrolisté odrůdy. Na půdu není vůbec náročný, vysévá se v jarních měsících na záhony jako následná plodina, například po mrkvi, salátu nebo květáku. Snáší mrazy až -15 °C a pokud ho dříve nezkonzumujete, často vydrží na záhonech až do jara. Listy sklízíme odspodu rostliny a využijeme je, i když jsou namrzlé. Odrůdou vhodnou pro zimní přezimování je např. ΄Winterbor F1΄, která dobře odolává mrazům. Jeho použití v kuchyni je mnohostranné, připravují se z něj polévky, přílohy, plněné listy a karbanátky, upravuje se i jako dušený a zahuštěný strouhaným bramborem, zapékaný či smažený.

Pórek je původem z Přední Asie, odkud se rozšířil zejména do Číny, Japonska a Koreje. Podle římského císaře Nera ovlivňoval sílu hlasu a chrabrost vojáků. Pozor na to, zimu přečkají pouze odrůdy zimního póru, které se častěji pěstují i u nás. Jsou kratší a mrazuodolné. Na stanoviště není náročný, ale úspěšně ho lze pěstovat pouze na hlubokých půdách dobře zásobených živinami a humusem. Pro sklizeň v zimě a na jaře ho vyséváme koncem dubna a sazenice póru poté vysazujeme po raných zeleninách nebo raných bramborách v červnu až počátkem července. Předpěstované sazeničky se sázejí do rýh hlubokých alespoň deset centimetrů a vzdálených 30–40 centimetrů. Po výsadbě rostliny dobře zalijeme, a jakmile se ujmou, přihrneme k nim půdu. Zimní odrůda ΄Elephant΄ se sklízí postupně od října až do jarních měsíců následujícího roku. Využití v kuchyni je široké – pór můžete smažit v trojobalu, připravit z něj polévky, omáčky, slaný koláč, patří i do čínských pokrmů, je možné ho zapékat se salámem, brambory a vejci a hodí se i k sójovému masu. Vitaminy však nejlépe využijete z čerstvého pórku.

Růžičková kapusta je nejmladším druhem košťálové zeleniny. Podle prvních písemných zmínek z konce 16. století se o ní píše jako o „vzácném, ale nepotřebném druhu zelí s mnoha malými růžičkami“. V současnosti se nejvíce pěstuje v západní Evropě a USA. Vyhovují jí středně těžké hlinité humózní půdy. Pěstujeme ji v první trati a vyžaduje dostatek živin a vydatnou zálivku, zvláště koncem léta. Pozdní odrůdy vyséváme na dobře připravené záhony koncem dubna nebo začátkem května ve špetkách do sponu 50 x 60 centimetrů. Předpěstované sazenice vysazujeme od poloviny června. Aby byl vývoj růžiček stejnoměrný, doporučuje se koncem srpna či v září ulomit růstový vrchol. Kapustu sklízíme podle potřeby. Pro zimní pěstování je vhodná odrůda ΄Groninger΄, která dobře snáší i silnější mrazy. V kuchyni ji využijeme k přípravě polévek, jako přílohu k rýži a masu, vhodná je i do čínských pokrmů, k sójovému masu, ale i k přípravě salátu z vařených kapustiček, lze ji zapékat i smažit.

Publikováno dne 2020-11-23 Zelenina 208

Podobné články

Menu