Některé zeleniny mohou zůstat na záhonu přes celou zimu

Čerstvou zeleninu tak můžete mít ze záhonu po celé období, bez potíží totiž odolají mrazům a můžete je sklízet, kdykoli se vám zachce. Které to jsou? Během zimního období se sklízejí například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníček. Nejoblíbenější a nejpěstovanější je ale kadeřávek, pór a růžičková kapusta. Svou otužilostí, díky níž je možné ho sklízet i v zimě, ale i svým vzhledem (díky svým mechovitě zkadeřeným listům je velice dekorativní), je výjimečný kadeřávek.

Kadeřávek je blízkým příbuzným kapusty a pěstuje se již od starověku. Staročeština ho nazývá jménem jarmuz. Kromě zeleného jsou navíc vyšlechtěny i modročervené, červenohnědé a pestrolisté odrůdy. Na půdu není vůbec náročný, vysévá se v jarních měsících na záhony jako následná plodina, například po mrkvi, salátu nebo květáku. Snáší mrazy až -15 °C a pokud ho dříve nezkonzumujete, často vydrží na záhonech až do jara. Listy sklízíme odspodu rostliny a využijeme je, i když jsou namrzlé. Odrůdou vhodnou pro zimní přezimování je např. ΄Winterbor F1΄, která dobře odolává mrazům. Jeho použití v kuchyni je mnohostranné, připravují se z něj polévky, přílohy, plněné listy a karbanátky, upravuje se i jako dušený a zahuštěný strouhaným bramborem, zapékaný či smažený.

Pórek je původem z Přední Asie, odkud se rozšířil zejména do Číny, Japonska a Koreje. Podle římského císaře Nera ovlivňoval sílu hlasu a chrabrost vojáků. Pozor na to, zimu přečkají pouze odrůdy zimního póru, které se častěji pěstují i u nás. Jsou kratší a mrazuodolné. Na stanoviště není náročný, ale úspěšně ho lze pěstovat pouze na hlubokých půdách dobře zásobených živinami a humusem. Pro sklizeň v zimě a na jaře ho vyséváme koncem dubna a sazenice póru poté vysazujeme po raných zeleninách nebo raných bramborách v červnu až počátkem července. Předpěstované sazeničky se sázejí do rýh hlubokých alespoň deset centimetrů a vzdálených 30–40 centimetrů. Po výsadbě rostliny dobře zalijeme, a jakmile se ujmou, přihrneme k nim půdu. Zimní odrůda ΄Elephant΄ se sklízí postupně od října až do jarních měsíců následujícího roku. Využití v kuchyni je široké – pór můžete smažit v trojobalu, připravit z něj polévky, omáčky, slaný koláč, patří i do čínských pokrmů, je možné ho zapékat se salámem, brambory a vejci a hodí se i k sójovému masu. Vitaminy však nejlépe využijete z čerstvého pórku.

Růžičková kapusta je nejmladším druhem košťálové zeleniny. Podle prvních písemných zmínek z konce 16. století se o ní píše jako o „vzácném, ale nepotřebném druhu zelí s mnoha malými růžičkami“. V současnosti se nejvíce pěstuje v západní Evropě a USA. Vyhovují jí středně těžké hlinité humózní půdy. Pěstujeme ji v první trati a vyžaduje dostatek živin a vydatnou zálivku, zvláště koncem léta. Pozdní odrůdy vyséváme na dobře připravené záhony koncem dubna nebo začátkem května ve špetkách do sponu 50 x 60 centimetrů. Předpěstované sazenice vysazujeme od poloviny června. Aby byl vývoj růžiček stejnoměrný, doporučuje se koncem srpna či v září ulomit růstový vrchol. Kapustu sklízíme podle potřeby. Pro zimní pěstování je vhodná odrůda ΄Groninger΄, která dobře snáší i silnější mrazy. V kuchyni ji využijeme k přípravě polévek, jako přílohu k rýži a masu, vhodná je i do čínských pokrmů, k sójovému masu, ale i k přípravě salátu z vařených kapustiček, lze ji zapékat i smažit.