Po zmrzlých můžete ven vysazovat předpěstované sazenice, co a kdy pak v květnu ještě vysévat?

Po zmrzlých můžete ven vysazovat předpěstované sazenice, co a kdy pak v květnu ještě vysévat?

Až přejdou ledoví muži, můžete na venkovní stanoviště začít vysazovat i teplomilné rostliny – přichází čas pro rajčata, okurky, lilky, cukety, dýně a další zeleninu nebo květiny. Zahradě musíme nyní věnovat spoustu péče, čeká nás pletí, hnojení, pokud nebude pršet tak i závlaha, za což se nám ale bohatě odmění. Pozor na škůdce, teplo jim také svědčí, je třeba proti nim zakročit včas, pak se obejdete i bez chemických postřiků.   

Pokud budou mrazíky přeci jen ještě hrozit, je třeba citlivější rostliny na zeleninových či trvalkových záhonech chránit - fóliovými tunely, rámy vyplněnými sklem nebo fólií, nejjednodušší je však přes celý záhon přehodit bílou netkanou textilii a na okrajích ji zatížit.

Začátek měsíce je ideálním termínem pro výsev okurek nakládaček a polních salátovek, dále se vysazují i cukety, nejlépe v polovině května, aby vzcházející rostlinky nebyly ohroženy posledními přízemními mrazíky. Vyséváme fazole a kukuřice. Pro rychlení puků se vysévá čekanka. Znovu lze pro pozdní sklizeň zasít mrkve, saláty, červenou řepu. Průběžně můžeme vysévat hrách nebo ředkvičky.

V druhé polovině května můžeme ven umístit truhlíky osázené okrasnými květinami. Na výsluní jsou vhodné muškáty, jejichž výběr je stále pestřejší a rozmanitější, petunie, lobelky, šruchy, ale také balkónová rajčata, bazalky, oreganolevandule a další bylinky. Na stinná místa se hodí begonie, netýkavky, doplňovat je může splývavý břečťan a z bylinek třeba máta. Experimentovat můžeme s řadou trvalek i letniček.

Počátkem května se vysazují hlízy jiřinek. Na konci května vysazujeme dosny neboli kany - jedny z největších okrasných květin, které dosahují až přes 1,5 m výšky a pyšní se zářivými květy. Ideálním časem je květen pro výsev okrasných dvouletek, zasít se musí nyní, i když nás svou krásou odmění až v příštím roce. Patří sem např. náprstník, hvozdík bradatý, proskurník topolovka, chejr vonný.

Abychom si ušetřili práci, mulčujeme půdu. Mulčování nám šetří práci s pletím i zálivku, brání vysušování půdy a erozi, podporuje její kvalitu, neboť chrání půdní mikroorganismy, a samozřejmě působí blahodárně na kořenový systém rostlin. Půda musí být nakypřená, zavlažená a odplevelena.

Bojujeme se škůdci - pokud se v minulých letech na jabloních objevil obaleč jabloňový, je vhodné do jejich korun po odkvětu umístit lapače. Listovou zeleninu, okrasné rostliny i ovocné stromy a keře může napadnout savý hmyz – svilušky či mšice. Na rostliny mohou přenášet různá onemocnění a sáním je vyčerpávají. V medovici, kterou vylučují, a která má na svědomí lepkavý povrch rostlin, se množí posléze houbové černě. Šetrnými a přesto účinnými, jsou přípravky na bázi rostlinných olejů (například Biool, Rock effect), jsou šetrné k životnímu prostředí a zdravotně nezávadné.

Publikováno dne 2021-05-03 102

Podobné články

Je tu období padání listí

V listopadu je na zahradě pořád spousta práce

I na podzim může být zahrada rozkvetlá

Jaké květiny vysadit, aby nebyla zahrada na podzim barevná jen díky listnatým stromům?

Menu