Základ podzimní zahrady tvoří jiřinky.

Základ podzimní zahrady tvoří jiřinky.

Barevné listí opadavých stromů a keřů, plody různých barev, jako jsou šípky a hložinky, pestrobarevné jiřinky či okrasné trávy, tvoří kouzelné podzimní zákoutí v zahradách.  Jiřinky vypadají křehce, ale pokvetou až do prvních mrazů.

Nádherné syté barvy různých kombinací, jednoduché i plnokvěté formy, připomínající míčky, z jejich různých kultivarů si vybere každý – vyšlechtěno totiž bylo již cca 20 000 odrůd.

Uplatnění v zahradě mají tyto podzimní květiny díky neuvěřitelné rozmanitosti opravdu široké. Nízké na obruby cestiček, záhonů i do přenosných truhlíků či korýtek, nejmenší dokonce i do skalek, vyšší vytvoří ozdobné pásy kolem trávníku, domu, plotu, a především působivé ostrůvky kdekoli. Jako atraktivní solitéry vyniknou nejlépe v malé skupince nejvyšší jiřinky, které dorůstají přes 1,5 m.

Jejich hlízy však zimu venku nepřežijí a před zimou je musíme uklízet, což je jediným jejich mínusem. Rostliny pocházejí totiž ze Střední Ameriky, kde jsou zimy mnohem mírnější, než u nás.

Po prvním mrazíku seřízneme jiřiny asi 10 cm nad zemí a označíme si je cedulkou (výška a barva) a poté je opatrně, abychom nepoškodili křehké hlízy, vyrýpneme. Hlízy očistíme od země a necháme je oschnout na slunci, asi na týden je uložíme do míst, kde je sucho a teplota do 20 °C, aby neplesnivěly. Jiřiny pak uložíme ve sklepě s klimatem vhodným pro brambory a jablka, teplota by nikdy neměla klesnout pod bod mrazu, ideální je teplota kolem 5 - 8°C. Necháme je ležet volně, bez zakrytí, zasypané jen lehce vlhkou rašelinou, hoblinami, pilinami či pískem (pokud však hlízy uložíte v papírových sáčcích na vzdušné místo, budou chráněny před průvanem a zároveň i před přílišným vlhkem a plísní).

Na jaře je necháme pár dní v teple narašit a koncem dubna již můžeme začít vysazovat – přibližně 7-10 cm pod povrch země. V této době je možné jiřinky také namnožit dělením hlíz. Jiřinkám bude svědčit slunce a vápnitá, úrodná půda.

Publikováno dne 2017-08-31 922

Menu