Jak si vypěstovat vlastní jmelí na zahradě?

Také si na Vánoce domů pořizujete každoročně pár větviček jmelí pro štěstí? Proč si ho nevypěstovat na své vlastní zahradě? 

Jmelí potkáváte při svých procházkách lesem. Roste většinou na borovicích, jedlích a topolech, což je dost vysoko. Nalézt ho můžete i na dalších desítkách stromů s výjimkou dubů. Rostlina na stromech poloparazituje –⁠ sama si zajišťuje fotosyntézu a hostitelskou rostlinu využívá jako přívod vody a minerálních látek.

Pozor na záměnu. Jmelí se dá zaměnit s ochma⁠tem evropským (Loranthus europaeus), který roste na dubech.

Jmelí je stálezelené, v trsech přichycené svými kořeny na větvi a dorůstá v průměru až jeden metr. Má tmavě zelené oválné listy s křehkými konci větviček. Plody jmelí jsou bílé bobule o velikosti cca 0,5 cm. Bobule zrají od listopadu do začátku dubna.

V našich končinách se vyskytují tři poddruhy jmelí. Jmelí pravé neboli bílé listnáčové –⁠ najdeme ho na topolu, lípě, javoru, vrbě, bříze, olši, habru, lísce, hlohu, jabloni, broskvoni, nektarince, jeřábu, jasanu, moruši, ořešáku černém, myrobalánu, aronii černé a na třešni pilovité.

Bílé jmelí jedlové se objevuje jen na jedli bělokoré a jmelí bílé borovicové roste na borovici lesní, černé, borovici kleči a ojediněle i na smrku.

A jak si jmelí můžete vypěstovat sami? Najděte pár vyzrálých bobulí jmelí pravého, vhodný strom a můžete to zkusit. Jestliže to na něm s počtem parazitujících rostlin nepřeženete, nebude mít jmelí na výnos stromu žádný vliv. Zralé bobule jsou po rozmáčknutí lepivé, díky tomu je přichytíte rovnou na větev stromu. Přilepte je na okraj větví nebo na bujné výhonky, aby šlo dobře odstranit.

Pokud semena vysazujete na listnatý strom, musí bobule jmelí pocházet z listnatého stromu (jde o poddruh jmelí bílé listnáčové). Jiné poddruhy by se na listnáčích neujaly. Jmelí se samo nerozrůstá. Není však doporučeno vysévat ho na silné kosterní větve, odkud se později špatně odstraňuje.

Jmelí má také léčivé účinky. Znali ho již staří Keltové a Řekové, ale i středověcí léčitelé. Obsahuje alkaloidy, alkoholy, aminokyseliny, aminy, flavonoidy, fenoly, glykosidy, hořčiny, lektiny, kyseliny, minerální látky (Al, Fe, K, Ca, Co, Cr, Mg, Mn, Na, P, Si, Zn), proteiny, tuky a vitaminy.

Nejvhodnějším měsícem pro sběr je březen, vhodný je také sběr v listopadu a prosinci. Hned po sběru musíme lístky i s měkkými konečky větviček nasekat, jelikož rychle tvrdnou.

Nejlepší „lék“ je ze jmelí parazitujícího na hlohu a jabloni, na jedli, smrku a borovici. První účinky se mohou objevit po týdnu užívání, ale u jmelí platí, že se musí užívat dlouhodobě, ideálně 6 až 8 týdnů (s výjimkou onkologických indikací) a pak si dát týdenní pauzu.

Jeho hlavním léčebným účinkem je regulace krevního tlaku, jako jedna z mála bylin léčí efektivně aterosklerózu, čímž předchází srdečním a mozkovým infarktům, zároveň posiluje srdeční sval a zlepšuje krevní oběh. Brzdí dělení buněk, dobře tedy pomáhá při rakovině, při obtížích v klimakteriu, při epilepsii, odstraňuje návaly krve do hlavy, pocity strachu a nervozity.

Dále léčí onemocnění štítné žlázy, stimuluje imunitní systém, pomáhá při ženské i mužské neplodnosti, zastavuje krvácení. Použití se doporučuje ve směsích. Čaj je také vhodný na zastavení ženského gynekologického krvácení a využívá se na sedací koupele při gynekologických zánětech.