Bylinky od A do Z, aneb není bylina, aby na něco nebyla

Bylinky od A do Z, aneb není bylina, aby na něco nebyla

Česnek kuchyňský je významnou rostlinou, používanou od pradávna v lidovém léčitelství – jeho pozitivní účinky v boji proti střevním onemocněním, antiparazitární a diuretické účinky byly známy už ve starověkém Egyptě. V době starověku byly účinky česneku při léčení onemocnění srdce a artritických potížích vyzdvihovány taktéž v Indii. Je používán zřejmě už déle než 4000 let. Předpokládá se, že evropské kultury česnek převzaly od Římanů.

Dodnes jsou uznávány jeho antibakteriální a antiseptické účinky, které jsou především spojené s produkty hydrolýzy sirnatých silic alliinu a alicinu. Byl potvrzen i příznivý účinek česneku na metabolismus lipidů, což pomáhá při snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Česnek má i hypoglykemický a protinádorový efekt a velmi příznivě působí na imunitní systém. Česnek je tvořen v průměru 65 % vody. Sušina obsahuje sirnaté silice, bílkoviny, vlákninu, fruktózu, volné aminokyseliny, dále pak i poměrně velké množství saponinů, fosforu, síry, draslíku, selenu, zinku a vitamínů, především vitamíny skupiny B.

Jak česnek používat, aby léčil – nejlépe v čerstvé formě. Je možné jej ale také naložit do medu nebo přidat do čajové směsi s hřebíčkem, výborná je i šťáva z čerstvého česneku či česnekový olej, na trhu jsou pak k dostání nejrůznější česnekové tinktury či pilulky. Budete-li česnek pěstovat na zahradě, předplodiny by neměly být stejné čeledi jako je česnek, nevhodnou předplodinou je tedy např. cibule, pór, pažitka atd.  Vhodnou předplodinou jsou třeba brambory, po kterých je půda dobře prohnojená a kvalitně hluboko zpracovaná. Za předpokladu, že nebyly jahody napadeny háďátkem zhoubným lze česnek pěstovat i po nich. Česnek na jednom pozemku nepěstujeme opakovaně každý rok - hrozí nejen únava půdy a postupné snížení výnosů, ale především zamoření půdy chorobami a škůdci (optimální odstup mezi pěstováním česneku na stejném pozemku je 4 roky). Pozemek by neměl být přemokřený.

Stanoviště vybereme slunné, úspěšně jej lze pěstovat jak na písčitých, tak i na těžkých půdách. Česnek nesnáší přímé hnojení čerstvým hnojem, zároveň je však poměrně náročný na obsah živin v půdě, proto se řadí do druhé tratě. Pozemek lze před výsadbou hnojit zeleným hnojením, je vhodné je posekat a zaorává se asi 2 měsíce před výsadbou česneku. Před výsadbou můžeme na pozemek aplikovat rozleželý hnůj za předpokladu, že bude dobře rovnoměrně promísen s ornicí; dále je možné hnojit kompostem nebo močůvkou. Z průmyslových hnojiv lze použít kombinovaná hnojiva s obsahem síry. Česnek nemiluje chlór, proto je zapotřebí vybírat hnojiva s jeho nízkým obsahem. Přednost dáme hnojivům s draslíkem ve formě síranu draselného (síru potřebuje česnek pro tvorbu silic), např. Cererit, naopak méně vhodné je NPK, které obsahuje draslík ve formě chloridu draselného.

Náš tip – Česnekový čaj
Uvařte litr vody, nechte mírně vychladnout a přidejte 4–5 najemno nasekaných stroužků česneku, čerstvou citrónovou šťávu a dle chuti med, pijte 3–4 šálky denně, a to jak teplé, tak studené. Čaj znovu ale nepřevařujte, ztratil by účinky.

Publikováno dne 2020-11-02 Zelenina 104

Menu