Jaké cibuloviny by vám v zahradě neměly chybět?
Obdivujete kvetoucí křehké krokusy, sněženky a bledule, krále cibulovin - tulipány, květy narcisů či nebesky modrých modřenců? Cibuloviny stačí jednou vysadit a krásou svých květů vás mohou těšit několik dalších jar. Na pěstování jsou snadné a efekt přitom ohromující. Cibuloviny kvetoucí na jaře se vysazují od poloviny září a v průběhu října. Včas vysazená cibulka si do zimy vytvoří dostatečně husté kořeny a na jaře pokvete v plné kráse.
Jsou nenáročné na pěstování. Jejich drobné, modré květy ozdobí zahradu jako překrásný barevný koberec, tato cibulovina totiž snadno zplaní a sama se rozrůstá jak na slunné louce, tak i u paty skalky či v toulavém stínu pod stromy.
Ladoňkám (Scilla) se bude dařit v propustné, ale humózní a zjara dostatečně vlhké půdě. Vláhu potřebují v období růstu a květu, až když se v létě ztratí pod zem, sucho jim už nevadí. Cibulky vysazujeme v září a říjnu, 6-8 cm hluboko. Ladoňky se samy rozrůstají, dceřiné cibulky však můžete i cíleně rozsazovat na nová místa (poté, co rostlina zatáhne listy), i semeny se ladoňky ochotně množí.
- Ladoňka Tubergenova (Scilla tubergeniana) - rozkvétá světle modrými kvítky již v březnu.
- Ladoňka sibiřská (Scilla siberica) - má květy zářivě modré, kvete v březnu a dubnu.
Podobně jako krokusy, narcisy či řebčíky kostkované je lze vysazovat do partií trávníku, který se neseče příliš časně (s prvním sečením je třeba počkat, až cibuloviny zatáhnou listy, jinak byste je oslabily), nebo do květinové louky, kterou posečete až v červnu.
Ladoničky (Chionodoxa) jsou podobné ladoňkám. Také je můžete vysazovat pod stromy, na později sečený trávník či květinovou louku nebo do skalek.
Jejich bílé a zelenkavé květy jsou okouzlující, na zahradách je však moc často nepotkáte. Pěstovat je možné hned několik druhů snědků (Ornithogalum). Snědky zjemní jarní záhony, louky i skalky, krásně se vyjímají i pod keři a stromy. Jednotlivé kultivary se výrazně liší výškou, tvarem a i dobou kvetení, společnou však mají bílou a zelenkavou barvu květů. Původem jsou z Evropy a Asie. Cibulky vysazujeme v říjnu do kypré, humózní (kompostem obohacené) půdy, nejméně 10 cm hluboko (vrstva půdy cibulky chrání před výkyvy teplot i vysycháním). Zkombinovat je lze se stínomilnými trvalkami, prospěje jim mulčování listím nebo zkompostovanou kůrou.
- Ornithogalum balansae - 15 cm vysoký, kvete v březnu a dubnu bílými kvítky
- snědek nící (Ornithogalum nutans) - cca 30 cm vysoký, kvete v dubnu až květnu bíle nebo stříbřitě zeleně
- Ornithogalum narbonense - až metr vysoký, zelenobílá květenství se objevují v květnu a červnu
- Ornithogalum magnese - až 80 cm vysoký, bíle kvete v červnu a červenci
- Ornithogalum pyramidale - přes metr vysoký, bíle kvete v červenci a srpnu
- snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum) - naše původní, planá, drobná cibulovina, patří mezi ohrožené druhy. Je ideální do přírodních zahrad. Dříve se vařené cibule jedly, odtud název snědek – zasyrova jsou však jedovaté.
