×
Hledat v našem blogu

Co nyní vysít, abyste do podzimu sklidili?

Rané druhy zeleniny jste již sklidili a na záhonech se Vám uvolnil prostor? Nenechte je ležet ladem. I nyní vysetou zeleninu některých druhů stihnete do podzimu sklidit, případně můžete sklízet časně na jaře.

Na půdu (stačí jí obyčejná zahradní zemina, která může být obohacená trochou kompostu) i vláhu je nenáročná jednoletka roketa setá. Lze ji snadno pěstovat ze semen, velmi rychle klíčí. Již pár týdnů po výsevu lze seřezávat mladé lístky, budou opakovaně obrůstat. V letních měsících rostliny dříve vykvétají a nevytvoří tolik zelené listové hmoty. V létě je vhodné ji pěstovat ve stínu, protože při horkém počasí může roketa získat až příliš nahořklou příchuť, na jaře jí svědčí plné slunce.

Klasikou jsou saláty. Ty určené k řezu listů rostou rychle. Stihnou se zavinout i hlávky, pokud bude příznivý podzim, případně je můžeme ochránit fólií nebo netkanou textilií. Kozlíček polníček dává sklizeň až do prvních mrazíků, stojí tedy alespoň také za vyzkoušení. Semena vysejte do rýh 1 cm hluboko, s rozestupy mezi řádky 25 cm. Vzrostlé rostliny jednotíme na 15 cm od sebe. Po výsevu půdu dobře zaléváme a odstraňujeme plevel mezi řádky.

Listovou zeleninou podobnou salátu je štěrbák. Vysít ho můžeme na venkovní záhony pod netkanou textilii, do skleníku či pařeniště. Růžicím listů poskytneme prostor přibližně 30x30cm. Mírně nahořklá, šťavnatá a pohledná listová zelenina oživí zejména podzimní saláty.

Původem jihoevropská plazivá, vůči suchu odolná rostlina s dužnatými lístky - šrucha zelná,
má šťavnatou, mírně nakyslou chuť, hodí se do salátů, můžeme ji připravit i jako špenát. Mimo jiné obsahuje více omega – 3 mastných kyselin než jakákoli jiná listová zelenina, dále vitaminy A, C, B a karotenoidy, z minerálů pak hořčík, vápník, draslík a železo. Semena vysévejte do konce srpna do sponu 20–25x4 cm, aby měly rozkladité „keříky“ dostatek místa. Rostliny mají hluboké kořeny a listy, které umí udržet vodu, proto není příliš náročná na vláhu. Po sklizni brzy zvadne a ztratí svou šťavnatost, konzumujeme ji tedy co nejdříve.

Na podzim můžeme sklízet rovněž salátovou čekanku zasetou nyní. Růst podpoříme kyprou, kompostem obohacenou půdou a pravidelnou zálivkou. Obnaženou půdu okolo rostoucích sazeniček mulčujeme slámou, zaschlou trávou nebo listím – mulč zmírní výpar vody, růst plevelů, chrání i půdu a podporuje tvorbu humusu, který opět pomáhá zadržovat vodu.

Cibuli pěstovanou ze semen nyní sice sklízíme a připravujeme k uskladnění, ozimou však můžeme vysít – v příštím roce poskytne velmi časnou sklizeň. V dubnu tak můžeme sklízet mladé cibulky se zelenou natí, v červnu bude dozrávat. Zasít je potřeba skutečně ozimou odrůdu (kterých je na trhu několik, včetně cibule sečky pro opakovanou sklizeň natí). Semena vyséváme do lehčí půdy, ideálně začátkem srpna, aby stihla do zimy povyrůst. Výsevy pravidelně zavlažujeme, jednocení můžeme odložit až na jaro, některé sazeničky zimu nemusí přežít.

Do kyprých, kompostem obohacených záhonů můžeme vysít i ozimou hlávkovou kapustu a také kadeřávek. Nejsou-li ještě volné, vysejeme semena do sadbovačů a na záhon sazeničky vysadíme v září do sponu kolem půl metru – kadeřávek i hlávková kapusta potřebují prostor. Pro jemnou chuť vyžaduje zejména kadeřávek pravidelnou zálivku. Před nevítanými návštěvníky (např. dřepčíky) sazeničky ochrání netkaná bílá textilie. U růžičkové kapusty podpoříme tvorbu růžiček seříznutím vrcholku.

Tag: Zelenina
Podobné články

Menu

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se