Řebříčky dodají zahradě nenucený půvab

Řebříčky dodají zahradě nenucený půvab

Květenství řebříčku (Achillea) plují nad záhony jako nadýchané obláčky v bílých, růžových, zlatých i nachových tónech. Tato nenáročná trvalka je vděčnou ozdobou zahrady, která navíc láká motýly.

Pěstovat můžete hned několik druhů a kultivarů, hodí se jak do smíšených záhonů, tak je možné je pěstovat jako solitéry, působivé jsou kultivary různých odstínů vedle sebe. Květenství všech nejen krásně vypadají, ale také sytí motýly, čmeláky, včelky, jsou vhodné i řezu do vázy nebo sušení.

Původní druh, řebříček obecný (Achillea millefolium), je naše luční květina, ceněná i pro své léčivé, především protizánětlivé a antiseptické účinky. Pěstovat lze řadu kultivarů, které jsou vysoké od 40 do 80 cm a jejich květenství mohou být nejen bílá, ale i krémová, ve všech odstínech růžové až po červenou a nachovou, a také měděná či žlutá. Květy se objevují od května, po sestříhnutí však budou kvetení v červenci nebo srpnu opakovat. Z horských luk střední Asie pochází řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina), dorůstá až do výše 120 cm a jeho pevné stonky nesou plochá, jasně žlutá květenství, která jsou pěkná i po usušení. Jsou vyšlechtěny i nižší kultivary v různých odstínech žluté. Planě v Evropě i Asii roste řebříček bertrám (Achillea ptarmica). Vyšlechtěna je řada kultivarů, které mají bohatá květenství s většími, plnými květy (např. ‚Schneeball‘ připomínající čerstvě napadaný sníh). Jsou jak nízké, tak až metr vysoké. Květenství se hodí k řezu do vázy a sušení, jsou velmi dekorativní.

  • Řebříčkům (obecnému a tužebníkovému) svědčí slunce a propustná půda. Na vláhu náročné nejsou, ale v době růstu a květu, pokud je dlouho sucho, zálivka podpoří jejich krásu. Prospěje jim také občasné přihnojení organickým hnojivem.
  • Bertrámu svědčí vlhká, kyprá půda a snese i polostín – vyjímat se bude na březích zahradního jezírka, je vlhkomilnější než jeho blízcí příbuzní. Přihnojení také ocení.
  • Po odkvětu lze rostliny množit dělením nebo řízkováním – vrcholové řízky odebíráme v květnu, nebo na konci léta. Kultivary řebříčku obecného nebývají příliš dlouhověké, proto se vypěstovaní nových sazeniček vyplatí. Pomocí oddenků se rozrůstá sám do šířky.
  • Schnoucí lodyhy řebříčků na podzim neseřezáváme. Zimní zahradu budou zdobit i suchá květenství, zvláště pokud je pokryje jinovatka nebo kopečky sněhu. Rostliny budou také lépe chráněny, a navíc v trvalkových porostech nachází zimní útočiště rozmanitá užitečná drobotina. Čas na seříznutí přijde v brzkém jaru.
Publikováno dne 2018-09-27 Byliny 107
Tag: Bylinky

Podobné články

Tymián, bylinka ze Středomoří, která...

Ve své domovině, tedy ve Středomoří, roste planě na rozpálených suchých svazích.

Čerstvé bylinky z vás učiní mistra...

Bylinkovou zahrádku založíte nejen zahradě

Jedinečná bylina s blahodárnými...

Játra likvidují škodlivé látky v našem těle, jsou však přetěžovány nezdravými látkami jak z potravy, tak i prostředí.

Bylinná lékárna – všeho moc škodí, i bylinky vám mohou přitížit

Stejně jako léky, je potřeba i bylinky užívat s mírou, mohou vám totiž také pěkně „zatopit“.

Řepík – univerzální léčivka

Díky němu můžete často oddálit návštěvu zubaře, pomáhá hojit nejrůznější rány, a to i čerstvé a krvácející, vyléčí...

Kategorie našich článků

Vyhledávání v našich článcích

Menu