Nezapomeňte vysít dvouletky, čas jejich výsevu je tady

Některé kvetou již časně zjara, tehdy, kdy letničky teprve vyséváme. Tvoří ideální kombinaci s jarními cibulovinami. Nejčasněji rozkvétají macešky, které, pokud je zima mírná, nás potěší květy už v únoru, přidají se pomněnky, zimní fialy, slézové růže, náprstníky a zvonky. Svou atraktivitou upoutají již z dálky. 

Ne všechny, které považujeme za dvouletky, jsou však skutečně dvouleté, některé mají vývoj kratší než jeden rok, ale životním cyklem do dvou roků (nebo spíše vegetačních sezon) skutečně zasahují. Řadíme k nim i rostliny, které vyséváme v létě, vysazujeme na podzim a na jaře se těšíme na jejich květy.

Semínka dvouletek vyséváme právě v tomto období, v červnu a v červenci, nejlépe do pařeniště, truhlíků nebo na pečlivě připravený výsevný záhonek. Vzhledem k horkým letním dnům a vysokým teplotám při klíčení (především u macešek), půda velmi rychle vysychá, semínka proto jen slabounce zasypeme a po zalití je zastíníme a pravidelně zaléváme. Stínění sejmeme poté, co rostlinky začnou klíčit, ale pokud je slunné počasí, opět je lehce přistíníme. Příliš vysoké letní teploty jsou většinou nejčastější příčinou neúspěšného pěstování.

Vysejete-li semena do pařeniště, je důležité po vzejití rostlin důkladné větrání, aby se semenáčky příliš nevytahovaly. Jestliže je výsev příliš hustý, rostliny přepichujeme, aby měly více prostoru, a na konečné stanoviště vysazujeme na podzim nebo na jaře.

Ideální stanoviště pro dvouletky je na výsluní, snesou však i polostín. Pozor musíme dávat na úpal a výsušné stanoviště! Půda by měla být humózní, spíše hlinitá. Dvouletkám se nebude dařit v půdách suchých a čerstvě vyhnojených chlévským hnojem. Je-li půda přemokřená nebo přehnojená dusíkem hrozí uhynutí rostlin - snadno vymrzají nebo vyhnívají.

V zimních měsících rostliny před holomrazy chráníme lehkou nastýlkou, např. z chvojí, na jaře ji však musíme včas odstranit, aby rostliny nevyhnily. Také potřebují přihrnout a okopat.