Návod na pěstování jiřinek

Návod na pěstování jiřinek

Jiřinky jsou známé hlíznaté květiny, které kvetou od vrcholného léta až do prvních podzimních mrazů. Zahrady obohacují zářivými barvami až po dobu několika měsíců. Jiřinky (Dahlia pinnata) patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Květy jiřinek mají nejrozmanitější tvary korun v bohaté škále barev od bílé k sytě žluté a od růžové k purpurové. Některé jiřinky kvetou vícebarevnými květy, např. jiřinka Oheň vytváří květy červenobílé. Některé odrůdy (s dlouhou stopkou a s menším květenstvím) jsou vhodné i k řezu, existují ale i miniaturní jiřinky, které dorůstají jen do výšky 25 cm a jsou proto vhodné hlavně na pěstování v truhlících.

Jiřinky mají schopnost růst v širokém rozmezí půdních druhů, mělo by se ale jednat o půdy úrodné a dobře odvodněné. Nejlepší je vysazovat jiřinky do řad na speciálně připravený záhon. Půdu budeme připravovat časně zjara tak, že dno výsadbové jamky pokryjeme vrstvou hnoje nebo zahradního kompostu a až do samotné výsadby necháme záhon hrubě zrytý.

Jiřinky se mohou vysazovat jako hlízy v době vegetačního klidu i jako rostliny předpěstované v květináčích. Výhoda výsadby předpěstovaných rostlin je bujnější růst. Předpěstované rostliny by se však neměly vysazovat, dokud nebezpečí mrazů úplně nepomine, zatímco hlízy je možné vysazovat už šest týdnů před posledními mrazy.

Jiřinky pěstujeme na chráněných plochách, které však nejsou zastíněny. Hlízy ve stadiu vegetačního klidu vysazujeme do jamky o průměru 22 cm a hloubce 15 cm a zahrneme zeminou. Abychom věděli o přesné poloze při pozdějším zatloukání opěrného kolíku, označíme si konkrétní místo tím, že těsně vedle ní umístíme jmenovku. Než se vytvoří nadzemní výhony, trvá to přibližně šest týdnů. Jiřinky v květináčích před výsadbou zalijeme a až po té je opatrně vyjmeme (snažíme se o co nejmenší poškození kořenového balu) a na záhon k nim rozmístíme opěrné kolíky.

Rostliny, které dorůstají výšek 120 až 150 cm se vysazují na vzdálenost 60 až 90 cm, rostlinám dorůstajícím 90 až 120 cm stačí vzdálenost 60 cm. Hustě vysázené jiřinky špatně kvetou a je vyšší pravděpodobnost, že budou napadnuty houbovými chorobami.

Na podzim, když zčerná listí, zkrátíme výhony na délku asi 15 cm. Hlízy opatrně vyjmeme a očistíme od půdy, necháme je oschnout a asi na týden je uložíme do míst, kde je sucho a teplota do 20 °C, čímž se zahojí drobná poranění. Přezimovat je necháme na tmavém a dostatečně chladném místě, kde však teplota neklesá pod bod mrazu. Ideální teplota se pohybuje mezi 5 až 8 °C. Mohou být uloženy bez zakrytí nebo je můžeme lehce zasypat vlhkou rašelinou, pilinami, hoblinami, popř. pískem.

Čtyři až šest týdnu po výsadbě rostliny přihnojíme hnojivem obsahující draslík a dusík. Draselné hnojivo má vliv na pevnost stonků a dobré vybarvení květů. Během pozdního léta a časného podzimu se doporučuje aplikovat síran draselný a superfosfát.

Ze škůdců napadajících jiřinky jsou nejdůležitější třásněnky a svilušky. Jinak jsou ale jiřinky vůči chorobám a škůdcům poměrně odolné. Náchylnost k chorobám, jejichž výskyt je závislý na průběhu počasí a pěstebních podmínkách, je rozdílná u jednotlivých odrůd.

V zahradách se jiřinky mohou vysazovat na stejné místo řadu let. Důležité však je ze záhonu pečlivě odstraňovat všechny zbytky listů i lodyh jiřinek.

Publikováno dne 2015-08-06 Okrasné rostliny 4693
Tag: Zahrada

Podobné články

Není váš trávník dokonalý...

Hustý svěže zelený trávník je snem většiny majitelů zahrad.

Neprospívají vámi pěstované...

Díky Lignohumátu rostlina lépe využívá živiny obsažené v půdě

V březnu Vás na zahradě čeká...

Začít s předpěstováním sadby již můžete u většiny zelenin a letniček

Lepší než zelenina z obchodu je ta...

Není nad tu vlastnoručně vypěstovanou

I v našich podmínkách lze pěstovat tropické a subtropické rostliny (1)

Mezi odolné subtropické rostliny patří například fíkovníky.

Menu