Jak pěstovat kotvičník?

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je jednoletá bylina, která patří do nepříliš známé čeledi kabicovitých. Kotvičník proslul jako rostlina, u které vědci klinickými zkouškami potvrdili, že obsahuje látky, které dokážou až o 30 % zvýšit hladinu testosteronu u mužů a u žen významně zvýšit hladinu estrogenů. 

Místo přirozeného výskytu kotvičníku zasahuje rozlehlé oblasti Asie, Austrálie i Evropy a není problém ho pěstovat ani u nás. Dobře prospívá i při pěstování ve volné půdě. Jakmile kotvičník jednou zasejeme, přestože se jedná o letničku, díky tzv. samovýsevu ho můžeme na stejném stanovišti pěstovat řadu let. Nejvhodnější obdobím pro výsev semen je konec března a v dubnu. Pozdější výsev je také možný, výnos natě však bude nižší. Před výsevem můžeme semena na dva dny namočit do vody. Klíčí nerovnoměrně, přičemž namočením do vody můžeme částečně jejich klíčení uspíšit. Semena vyséváme cca 1 cm hluboko do běžného výsevního substrátu. Jelikož mladé rostliny jsou náchylné na houbové choroby (tzv. padání klíčních rostlin), vyplatí se použít na výsev minimálně propařený substrát nebo ještě lépe s první zálivkou aplikovat přípravek proti houbovým chorobám. První semena při teplotě 20 °C vyklíčí obvykle za 14 dní.

Semenáčky jsou poměrně křehké, proto je přepichujeme opatrně. Po přesazení je vhodné je opět ošetřit přípravkem proti houbovým chorobám. Jak jsme se zmínili v úvodu, rostliny je možné pěstovat i ve volné půdě, sazenice na konečné stanoviště vysazujeme až ve druhé půlce května (po ledových mužích).

Stejně jako u mnoha jiných rostlin kotvičníku nesvědčí chladné a deštivé počasí. Nicméně, při běžném létu se rostlinám pěstovaným venku daří dobře. Rostliny zde téměř vůbec netrpí chorobami ani škůdci, na rozdíl od rostlin pěstovaných ve skleníků, které jsou mšicemi a plísněmi napadány podstatně častěji. Vhodné jsou spíše lehčí, hlinito-písčité až písčité půdy na slunečném stanovišti. Sazenice kotvičníku zde vysazujeme do sponu 30 x 30 cm.

Rostlin začínají kvést, jakmile jednotlivé výhony dorostou délky okolo 5 cm. Na přípravu čaje či odvaru se využívají celé rostliny i s plody. Nadzemní část rostlin můžeme sklízet v průběhu celého vegetačního období. Sklízíme výhony 10 až 20 cm délky a sušíme je ve stínu na suchém a vzdušném místě. Plody dozrávají postupně a postupně je proto i sklízíme.

Ze sušené nati lze připravovat čaj nebo odvar. Čaj připravíme z jednoho až šesti gramů sušené natě, podle hmotnosti osoby, která ho bude užívat. Rozmělněnou nať zalijeme vroucí vodou a necháme vyluhovat asi 15 min, užívá se pravidelně jeden šálek denně. Nať kotvičníku se používá také při léčení vysokého krevního tlaku a aterosklerózy. Co se týče účinků na lidskou psychiku, dokáže kotvičník zlepšovat náladu a zvýšit sebedůvěru. Kotvičník obsahuje alkaloidy a jeho užívání proto není vhodné pro osoby mladší 20 let a pro těhotné a kojící ženy.