×
Hledat v našem blogu

Pěstujeme rozmarýn

Rozmarýn stejně jako měsíček patří k tradičním bylinkám na českých zahradách. Rozmarýn lékařský nebo také rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) je stálezelená rostlina patřící do čeledi hluchavkovitých. Jedná se o vytrvalou bylinu keřovitého vzrůstu, která dorůstá až do výšky 1 m. Rozmarýn je tradičně považován za rostlinu symbolizující lásku, štěstí a věrnost a proto byl dříve přítomen téměř na každé venkovské zahrádce.

Rozmarýn používáme jako koření i jako léčivou rostlinu. Celá rostlina obsahuje řadu léčivých látek – patří k nim vonné silice, třísloviny, alkaloidy, saponiny, flavonoidy a další. Rozmarýn proto má příznivý vliv např. na tvorbu žaludečních šťáv, funkci jater a na funkce cévního systému. Díky posilujícím účinkům je rozmarýn bylinou vhodnou i po rekonvalescenci, má však také zklidňující účinky a proto podporuje klidný spánek, odstraňuje nervozitu a bolest hlavy.

Semena se vysévají zpravidla v únoru do směsi rašeliny a písku. Na venkovní stanoviště umisťujeme jen dostatečně otužené rostliny, nejdříve v období června.

Rozmarýn pochází z teplých oblastí Středozemního moře a z tohoto důvodu by zimu v našich podmínkách nepřežil. I tak můžeme rozmarýn jednoduše pěstovat jako hrnkovou rostlinu, kterou přes léto lze umístit na balkon, zahradu nebo terasu. Pokud ale rozmarýnu rosením dopřejeme vyšší vzdušnou vlhkost, bude dobře růst i při celoročním umístění v bytě. Při hledání vhodného stanoviště však pozor na to, že rozmarýn nemá rád průvan. Pokud chceme rozmarýn pěstovat na záhonu, vybereme mu před větrem chráněné a slunečné místo, kde jej zasadíme i s nádobou. Ve volné půdě by jeho kořeny totiž dorosty velkých rozměrů a v důsledku toho by rozmarýn opakované přesazení do květináče nemusel přežít. Pro úspěšné přezimování je potřeba co nejvíce zdřevnatělých výhonů, které budou příští rok kvést. I z tohoto důvodu je důležité zalévat rozmarýn opatrně. Rozmarýn totiž přelévání vyloženě nesnáší. Ke hnojení používáme tekutá hnojiva. Hnojíme pouze v průběhu vegetačního období, v intervalu 14 dnů.

Na podzim před příchodem prvních mrazů je nezbytné rostlinu zazimovat. Vhodné je umístit rozmarýn do světlé a chladné místnosti o teplotě okolo 10 °C, např. do stejné, do jaké na zimu přenášíme pelargónie. Zálivku v tomto období skutečně omezíme jen na množství, které brání úplnému přeschnutí kořenového balu.

Rozmarýn přesazujeme nejlépe před začátkem vegetační sezony. Používáme substrát složený ze zahradní zeminy, listovky a písku. Kořenový systém rozmarýnu je poměrně mohutný a rychle se rozrůstá – při přesazování je proto vhodné všechny kořeny zkrátit přibližně na 2/3 původní délky.

Stejně dobře jako řez kořenů snáší rozmarýn i řez nadzemních částí. Této vlastnosti lze dobře využít při tvarování. Svůj rozmarýn tak můžete pěstovat jak ve formě kompaktního keře, tak i v podobě malého stromku, který bude připomínat bonsaj.

Výhony, které při tvarování rostliny odstraníme, můžeme hned využít jako čerstvé koření nebo usušit (ve stínu při teplotě okolo 30 °C). K sušení i pro použití v kuchyni jsou nejvhodnější mladé lístky. V kuchyni se rozmarýn hodí zejména k ochucení pečených ryb, vepřového a mletého masa. Čerstvé lístky můžeme využít také při přípravě zeleninových jídel, polévek a salátů. Výborný je rovněž k dochucení marinád a směsí na grilování.

Tag: Byliny
Podobné články

Menu

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se